Zítra už končí blaženost dovolené a opět jdu do práce. Máme velkou posvátkovou poradu... Ráno ještě musím na Magistrát... po poradě obvolat všechny dobrovolníky, naspat asi tak 80 e-mailů... když se kouknu do diáře, je mi z toho špatně. Což mi připomíná, že už jsem dávno chtěla diář zahodit a začít používat GTD. Tak to abych to stihla ještě dnes večer, než zítra plně nastoupím do jedoucího vlaku pracovních povinností...
Tolik se mi líbilo lenošit... nebo dělat něco jen proto, že mě to baví a ne proto, že to musím udělat. Nesnáším shon... miluju klid!
A v úterý už jdu zase do školy na poslední týden před začátkem zkouškového období. Třikrát FUJ, vážení. FUJ, FUJ, FUJ. Všechno se to na mě řítí... škola mě nebaví (proč jsem jenom šla na INSK, tenhle obor mi absolutně níc neříká), musím napsat bakalářku, v červnu mě čekají státnice, a to ani nevím jestli tohle zkouškové přežiju. Ach jo.
Proč jen zase začíná období, kdy se tímhle vším musím zabývat... Nemohl by konec roku trvat o trochu déle? Nemohl by 3. leden roku 2010 trvat třeba 240 hodin? Mně by to nevadilo... Nechám o tom hlasovat, třeba na příští rok můj návrh planeta Země schválí a já budu mít chvíli klidu. Ach..... klidu. Nic nemuset, o nic se nestarat, necítit žádnou povinnost, nebát se budoucnosti.... jak krásné by to bylo.
Kočním.... končím já, končí můj klid. Ach.... :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat